vaše příběhy
Komentáře
Přehled komentářů
jednou kdyš mi bilo 5let!tak sem chtela morčatko,jeli sme teda na statek k lidem mohla sem si vibrat mezi 10morčatkama!viblala sem si tu nejhezčí bila černa z bílíma tlapkama a lisinkou na čele a z bílím prohem kolem příška!starala sem se oní dobře kdyš bila ješte mlade tak sem jí delala ruzde souteže strašně se radovala!potom po 5letech a pul už bila stara a už jenom ležela a papala ja sem jí nehcala svobodu!ale jednou rano sem šla na pc a nakrmit morče otevřela klec a ona jedom ležela:-(!ja sem se podívala jesi dejcha ale ne nedejchala:-(!!!měla sem hysterycký zachvat,a hnet sme jí šli zakopat!v a v uterý mi maka koubila nove morče Anabelku!
Děkuji že stesi přečetli!!
Psala:krystýna
1 morče jmeno:Mykyna
2 morče jmeno:Anabel
s pozdravek kiki
mišulka
(Viktorka, 14. 12. 2006 18:33)
Kamarádka Radka mi volala, že si pořídila morčátko a že se mám na něj dojít podívat. Kývla jsem že ano, i když jsem morčata neměla ráda. Vadilo mi jak kvíkají a vydávají takové divné zvuky, jako když nastartujete auto nebo tak něco. Když jsem k ní ale přišla, zamilovala jsem se na první pohled a úplně jsem zapomněla i na odpor k morčatům!!
Jmenovala se Miška - 2 měsíční holčička s krásnou lesklou krátkou srstí. Hned mě zaujala její bílá cestička mezi očky. Byla tak rozkošná!!
Radka se mi poté svěřila, že jede na měsíc pracovat na druhou stranu republiky, a že se jí o Mišku neboli Krysíka - jak jí ráda Radka říká - nemá kdo starat. Má sice ještě matku - na kterou není spoleh a bratra, ale ten je antitalent na zvířecí potřeby. Kdysi měl rybičky a těm nalil do akvária vařící vodu z varné konvice. Prý aby jim v té studené nebyla moc zima. Samo že rybky plavali břichem napřed!!
Tak jsem se raději nabídla, že to zkusím na mamku, ale nic jsem nemohla zaručit, protože mamka je nesnášenlivá vůči zvířatům v bytě a HLAVNĚ na morčata!!
Udělala jsem pár Miščiných fotek (Miška má moc ráda pózování, to ostatně vidíte sami) a utíkala domů. Musela jsem čekat na správný moment, kdy bude mamka oslabená a pak jsem jí fotky ukázala. Čekala jsem na reakci „hmmm, pěkný a co jako?!“ řekla nezájemně.
Když jsem na ni vychrlila, že Radka potřebuje Mišku na měsíc ubytovat ke schopným lidem a pak jsem vytáhla historku s rybičkama - mamka souhlasila - „ALE JEN NA MĚSÍC!!“ zdůraznila výhružně.
První týden mamka kolem Mišky chodila a snažila se ji ignorovat. Miškulka běhala po bytě, zkoumala nová místa a ideální „pelíšky“. Nejraději ale lenošila a papala ty nejlepší mňamky přímo z ruky.
Mezi vším tím lenošením a papáním všem brala iluze o hlučných, hnusných a zapáchajících morčátkách. Pomalu i mamka zjišťovala, že jsou to milí, přítulní a po seně vonící kamarádi, kteří slyší na zavolání stejně dobře, jako pes (tedy pokud zrovna nebaští nějakou mňamku) a dokáží stejně krásně vítat, když přijdete ze školy nebo z práce.
Za 3 týdny jsme si ji tak zamilovali, že když Radka viděla, jak jsme ji ochočili, řekla že jde na výšku a bude pracovat a nemohla by se tomu drobečkovi vůbec věnovat a tak nám ji moje nejmilejší, nejchápavější a nejlepší kamarádka přenechala. Byli jsme šťastní jak blechy a vůbec jsme nevěděli, jak jí to oplatit.
Všechno bylo úžasné.
Mišulka byla stále ochočenější a tak si troufla vytáhnout se i na mamčiny kytky, které byly až do teď jejími mazlíčky. Když ji mamka chytila při činu, nejprve se zlobila, ale postupem času si zvykla a prostě jí kytičku přenechala jako formu švédského stolu. Teď už z kytky zbyly jen pahýly a mamka se stále usmívá!!
Až po 3. týdnu jsme si začali všímat, že nám Miška nějak nabývá. Ne na objemu tělesném ale chlupovém. Z malého krátkosrstého morčátka nám před očima vyrostl velký chlupatec!! Ještě před pár týdny jsme se smáli všem morčatům, kteří sotva vidí na cestu. A teď...
To jsme měli za ty posměchy!! Začali jsme pravidelně česat a taky stříhat dredy, které se čas od času objevili hlavně na zadečku. Taky jsme si začali zjišťovat, co máme vlastně za rasu, což nás předtím nezajímalo.
koně
(kiki, 1. 7. 2009 10:14)