gorily v pražské zoo
Pražská zoo chová gorily od roku 1963. Jako první přišel Titan, který pocházel z volné přírody a 21. 9. 1963 mu byl asi rok. Uhynul 15. 2. 1988. Následovala první samice, gorila Nigra, která přišla 20. 5. 1964, rovněž z přírody, jako asi dvouletá. Ta dosud žije a je rekordmankou v dlouhověkosti (dnes je jí 41 let). 20. 1. 1999 byla deponována do zoo v německém Rostocku v souvislosti s bouráním pavilonu opic.
Další gorily:
Samice Gája, dovezená z přírody v r. 1973, odešla do Romagne v r. 1998, žije. Zajímavost: záhy po příchodu ji operoval prof. Koutecký, údajně pro podezření z nádoru, ve skutečnosti jí vyoperoval kulku.
Samice Golda, přišla s Gájou, uhynula v r. 1998.
Samec Jimmy, přišel v r. 1975 z přírody, uhynul v r. 1990.
Samec Assumbo, přišel v roce 1990 jako deponace z Durrelovy zoo na Jersey, kde se narodil v r. 1973. Odešel s Nigrou v r. 1999 do Rostocku, žije.
Samec Pong, přišel 12. 6. 2001 jako deponace ze soukromého chovu, pocházel z přírody. Zahynul 13. 8. 2002 při povodni.
Samec Tadao, přišel 13. 8. 2001 jako deponace ze zoo ve Dvoře Králové, kam opět během povodně odešel (14. 8. 2002). Pocházel z přírody, narodil se v roce 1972.
Samice Kamba přišla 13. 8. 2001 jako deponace ze zoo ve Dvoře Králové, kam opět během povodně odešla (14. 8. 2002). Pocházela z přírody, narodila se v roce 1972.
Samice Shinda přišla 5. 9. 2001 ze zoo v Sydney jako deponát, narodila se 14. 6. 1991 v Apeldoornu (Belgie). Dne 14. 8. 2002 byla dočasně deponována do zoo ve Dvoře, vrátila se 16. 10. 2003.
Samice Kijivu přišla 5. 9. 2001 ze zoo v Sydney jako deponát, narodila se 18. 3. 1993 v Apeldoornu. Dne 14. 8. 2002 byla dočasně deponována do zoo ve Dvoře, vrátila se 16. 10. 2003.
Samec Richard přišel 4. 11. 2003 ze zoo v Paigntonu (Anglie). Narodil se ve Frankfurtu n. R. 9. 11. 1991. Otec se jmenuje Matze a pochází z přírody, mataka je Rebecca a narodila se v zoo v Krefeldu, oba zatím ve Frankfurtu žijí. Byl odchován přirozeně matkou, ve skupině..
Zajímavosti
Kijivu i Shinda se ve skupině držely stále pohromadě, spolu chodily na jídlo apod. Kijivu je trochu bojácnější, když se jí něco nelíbí, zakrývá si rukama uši („co neslyším, to mi neublíží“).
Po opětném příchodu byly první den jen v ložnici, poté byly puštěny do vnitřního výběhu. (viz článek Gorily se vracejí)
Samec Richard přišel 4. 11. 2003 ze zoo v Paigntonu (Anglie). Narodil se ve Frankfurtu 9. 11. 1991. Otec se jmenuje Matze a pochází z přírody, matka je Rebecca a narodila se v zoo v Krefeldu, oba zatím ve Frankfurtu žijí. Byl odchován přirozeně, tedy svou matkou, ve skupině.
Richard byl v Paigntonu zařazen v samčí skupině. Přišel tam jako sedmiletý s dalším, pětiletým samcem. Připojili se k dvěma 16 let starým samcům. Jeden z nich musel odejít a mladí samci byli spojeni s Pertinaxem bez větších problémů. O dva roky později přišli další dva samci, kteří byli spojeni nejprve s mladšími a pak s Pertinaxem. Richard neměl při spojování žádné problémy, zřejmě v důsledku přirozeného odchovu ve skupině. V r. 2002 se začal Richardovi vybarvovat hřbet a plně dospěl. Nadále respektoval vůdčí postavení Pertinaxe. Když poté jeden z mladších samců (Mambie) odešel, skupina se ustálila a Richard zaujal pozici beta, tedy hned za vedoucím samcem. Nesnažil se ho provokovat, což může souviset jednak s jeho hravostí, jednak opět s tím, že byl odchován matkou ve skupině.
Richard v Praze
Zpočátku byl Richard umístěn v samostatné ložnici, odkud na sebe se samicemi, pokud byly v expozici, viděli velkými okny a přes přípravnu. Samice na něj okamžitě reagovaly, stále po něm pokukovaly a houkáním mu dávaly najevo svou přítomnost. Proto byla povinná karanténa zkrácena a jakmile dorazily výsledky veterinárních vyšetření, mohl být samec vpuštěn k samicím. Stalo se tak 14. listopadu 2003. Richard byl zpočátku nesvůj a moc se mu do neznámého prostoru nechtělo. Nakonec si ale zvykl a dokonce se projevil jako dominantní zvíře i vůči samici Shindě, která ho chvílemi provokovala.
Režim v pavilonu:
Ráno chovatel zvířata zkontroluje, zavře je v ložnicích a dá jim v ložnicích snídani – pití (zředěný džus, čaj apod.), trochu zeleniny. Potravu i pití podává gorilám do ruky před mřížové dveře. Následuje úklid expozice.
Hlavní jídlo dostávají gorily v expozici – je to především zelenina nakrájená na kousky a rozhozená, aby ji gorily hledaly a zaměstnaly se. V létě tráví den ve venkovním výběhu.
Odpoledne dostávají větve.
Navečer dostávají v ložnicích jídlo opět do ruky.
Pití: kromě ranního džusu se mohou napít z pítek na fotobuňku, jejichž princip takřka okamžitě pochopily a dokonce si s vodou i hrají.